Jak vzniklo slovo chléb?

Slovo chléb vzniklo pravděpodobně z pragermánského „hlaiba“. Slované, kteří znali doposud jen obilnou kaši, jej převzali od Germánů spolu s přípravou kynutého a pečeného chleba.

Jak se vyrábí chléb?

Z žitné mouky je izolován chlebový kvas, který je neustále pomnožován, tj. dochází k vytváření specifické mikroflóry v symbióze žijících laktobakterií a kvasinek. Produkty jejich metabolismu, kyselina mléčná a octová, oxid uhličitý aj., jsou pak původci specifického aromatu střídy a textury kůrky chleba. Z vyzrálého kvasu se po přidání mouky, vody a soli vymísí těsto, které se po nakynutí dělí, tvaruje a peče při teplotě 270 °C.

Proč chléb voní?

Rozhodující vliv má vysoká teplota. V pekařské peci se chléb zapéká při teplotě okolo 270 °C, přičemž těsto se zahřívá na 100 až 180 °C. Při těchto teplotách probíhají nejdůležitější reakce, které se odehrávají hlavně v chlebové kůrce. Správná vůně je typicky chlebová, lahodná, aromatická po použitých surovinách.

Chléb ve světě

Jiná země, jiný mrav… a také jiný chléb. Pro střední a východní Evropu byl po staletí nejtypičtější tmavý chléb žitný, ve Francii, Itálii a Středomoří byl oblíbený chléb pouze z pšenice. Švýcaři mívali rádi špaldový chléb (z primitivní odrůdy pšenice), Norové si pekli chléb z ječmene, Skotové do něho dávali oves a v Severní Americe se zase po staletí pekl chléb kukuřičný. Nejznámější druhy chleba v zahraničí:

Bagel – kulaté kynuté pečivo ze žitné mouky s otvorem uprostřed, podávané buď jako příloha (cibulový, sýrový i sladký skořicový), nebo samostatně s oblohou.

Ciabatta – italský chléb s křupavou kůrkou, zadělaný olivovým olejem. Těsto je tužší, často s přídavkem bylin.

Maces – židovská chlebová specialita z nekvašeného těsta, podobná krekru.

Nán – indický kvašený chléb z bílé mouky ve tvaru velké kapky (slzy).

Pumprnikl – tmavý žitný, těžký chléb s výrazně nakyslou chutí, původem z Německa, vaří se v páře.

Pita – arabská bílá i celozrnná chlebová placka, často plněná masem či zeleninou.

Tortilla – mexické nekynuté pečivo z kukuřičné mouky, které se připravuje na rozpálené plotně.

Praha, město chlebu zaslíbené

S ohledem na řemeslnou tradici a vysokou úroveň českých odborníků byla Praha v roce 1927 vybrána jako místo konání prvního světového kongresu o chlebu.

V roce 1982 se v srdci Evropy konalo celosvětové jednání cereálních odborníků na 7. světovém  kongresu o chlebu a obilí.