Vše, co potřebujete vědět o chlebu aneb desatero kvalitního chleba

Chléb je základní lidská potravina již po tisíce let a také symbol života. Pro náš organismus má optimální složení – pouze o chlebu a vodě vydržíme poměrně dlouhou dobu. Dnes si můžeme vybírat mezi tolika druhy, že si každý spotřebitel přijde na své. Jak ovšem poznáme chléb, který je vyroben pouze z přírodního kvasu? Podle jakých kritérií vybírat chléb v obchodě? Jak jej správně skladovat a zamrazit? 

Už jsme to zažili nejspíše všichni. Pokud vycestujeme na delší dobu do zahraničí, nejvíce nám schází poctivý český chléb. Přestože jsou v posledních letech zmiňovány spíše exotické potraviny, i chléb se dostává zase do popředí. Zdá se, že nastává období jeho renesance. Je to nejen z důvodu pestré nabídky jeho sortimentu a relativně nízké ceny, ale především díky jeho výživovým vlastnostem a výjimečné chuti kvalitního českého chleba.

1. Jaké u nás máme druhy chleba?

V současné době se v České republice vyrábí nespočetné množství druhů chleba. Dělení na druhy a skupiny upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství ČR. Skupiny se člení podle podílu mouky na chléb pšeničný (minimálně 90 % pšeničné mouky), chléb žitný (minimálně 90 % žitné mouky), chléb žitnopšeničný (více než 50 % žitné a více než 10 % pšeničné mouky), chléb pšeničnožitný (více než 50 % pšeničné a více než 10 % žitné mouky), chléb celozrnný (minimálně 80 % celozrnné mouky), grahamový (z celozrnné mouky zbavené klíčku), chléb vícezrnný (minimálně 5 % vícezrnných obilnin) a chléb speciální (minimálně 10 % speciálních plodin – olejnin, luštěnin, zeleniny, brambor apod.). 

2. Vyšší podíl živého kvasu = vyšší kvalita chleba

Chléb je podle platné vyhlášky definován jako pekařský výrobek kypřený kvasem, popřípadě droždím. Má mít tvar veky, bochníku nebo formový. Přestože množství a typ použitého žitného kvasu výrobci neuvádějí, obecně platí, že čím více je v těstě přírodního živého kvasu, tím je chléb kvalitnější a déle vydrží. Starší generace preferuje „kyselejší“ chléb s klasickým živým kvasem a s vysokým podílem žitné mouky. Mladší generace si zase oblíbila chléb vyráběný modernější technologií s nižším podílem kvasu, který je kypřený droždím a obsahuje více mouky pšeničné než žitné. 

3. Čerstvý, nebo ze zmrazeného polotovaru?

V poslední době jsou v obchodech stále častěji nabízeny pekařské výrobky dopékané ze zmrazeného polotovaru. Prodejce má dle vyhlášky povinnost u nebaleného chleba označovat, zdali se jedná o chléb čerstvý, či dopečený ze zmrazeného polotovaru. Čerstvým chlebem se rozumí výrobek, jehož technologický proces výroby – od přípravy těsta až po upečení včetně uvedení do oběhu – nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a který je zároveň nabízen k prodeji spotřebiteli nejdéle do 24 hodin po upečení. Pokud je chléb z polotovaru, v místě prodeje musí být viditelné označení „ze zmrazeného polotovaru“.

4. Chléb prospěje vašemu zdraví

Chléb tvoří základ výživové pyramidy a výživoví odborníci na něm oceňují i další přínosy. Jedná se totiž o významný zdroj energie, vitaminů řady B, železa, vápníku a samozřejmě vlákniny, jíž je v naší stravě stále nedostatek. Vláknina působí aktivně proti civilizačním chorobám, snižuje hladinu cholesterolu, je prevencí cukrovky a má prebiotický účinek v tlustém střevě (působí tedy i jako prevence rakoviny). Prebiotika jsou látky, které střevo nedokáže strávit. Stávají se poté živinami pro bakterie, jež jsou lidskému organismu prospěšné a jsou součástí střevní mikroflóry. Vyšší podíl žitné mouky v chlebu působí blahodárně také na peristaltiku střev a pomáhá při problémech se zácpou stejně jako ovesná či ječná mouka. 

5. Jak by měl vypadat chléb v obchodě?

Správný tvar konzumního chleba by měl být pravidelný, neporušený, optimálně klenutý a bez ostrých hran. Kůrka by měla být kaštanově hnědá či zlatohnědá, stejnoměrně zabarvená, neporušená, popř. přiměřeně moučená, polotlustá a pružná. Vnitřek chleba neboli střídka by měl být stejnorodý, dobře propečený a zároveň vláčný, velmi pružný (po zmáčknutí se vrátí do původního tvaru), bez trhlin, stínů a vlhkých míst. Špatně propečená střídka se při krájení maže a celý výrobek je náchylný k plesnivění či hnilobě. Výjimkou jsou speciální celozrnné chleby, u nichž je i při velmi dobrém propečení střídka hutná a vlhká.

6. Jak správně uchovávat chléb 

Jestliže je chléb správně vyroben a propečen, jedná se o poměrně trvanlivou potravinu. V průběhu skladování se samozřejmě mění kvůli řadě fyzikálně-chemických reakcí, které nazýváme stárnutí.

„Jedná se především o vysychání chleba, tedy o ztrátu elastičnosti střídky a její zvýšenou drobivost. Nejrychleji tento nežádoucí proces probíhá při teplotě 0–10 °C, proto chléb nikdy neskladujte v ledničce, ale ideálně při teplotě 20–25 °C zabalený do čisté utěrky, což umožní chlebu lépe dýchat. Nenechávejte chléb na vzduchu (vysušuje jej) a na světle (snižuje obsah vitaminů),“ radí odborník.

Je-li chléb ještě teplý nebo vlažný, před uložením ho vždycky nechte vychladnout. Teprve pak ho zabalte do čisté utěrky a uložte do tzv. chlebovky – nádoby na chléb, kterou byste měli pravidelně čistit. Nekrájejte chléb dopředu, aby nevyschl. Ideální nůž by měl být zoubkovaný s dostatečně tenkým ostřím.

7. Prodlužte trvanlivost zmrazením

Pokud nedokážete sníst všechen chléb nebo si rádi děláte železné zásoby, zamrazte jej. Své vlastnosti si chléb při mrazírenských teplotách uchová až po několik měsíců. Mějte ale na paměti, že ho musíte dát zamrazit co nejčerstvější a vložit do uzavřených umělohmotných obalů. Pokud chleba nakrájíte na krajíce, oddělte je od sebe mikrotenovou fólií. V případě potřeby ho rozmrazujte samovolně při pokojové teplotě, můžete využít i rozmrazovací funkci mikrovlnné trouby.

8. Sledujte informace na obalu

Z etikety na baleném chlebu zjistíte důležité informace: název výrobku, druh a skupinu chleba, hmotnost, seznam složek, výživové hodnoty, alergeny, datum minimální trvanlivosti, výrobce, jeho adresu a zemi původu. Sledujte pečlivě informace na etiketě a vybírejte chléb dle svých individuálních potřeb.

9. Napovědí značky kvality

Hodně o kvalitě výrobku napoví značka, sledujte proto na obalu loga kvality. Nejznámějšími jsou Klasa a Regionální potravina. 

10. Najděte si „svého“ pekaře

Ročně se v ČR vyrobí okolo 300 tisíc tun chleba, což je denně 1 milion kusů. Co chléb, to originál. Na našem trhu působí okolo 700 pekáren. Nabídka chlebového sortimentu je u nás jedna z nejpestřejších v Evropě. Chléb se prodává nejen v marketech, ale i ve zhruba 2500 specializovaných pekařských prodejnách.